|
|
Senecův ideál ušlechtilého ducha a problém výchovy
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu římského stoického filosofa Senecy, detailněji pak pracuje s jeho mravní filosofií. Otevřena jsou například témata, jak podle něj dosáhnout klidné mysli, trvalé radosti, či v čem spočívá pravé štěstí. Diplomová práce si klade za cíl zamyslet se nad tím, o jakou proměnu člověka dle Senecy ve výchově jde a jak k výchově patří ctnost ve stoickém smyslu, a rovněž jak to celkově proměňuje život člověka. Diskutován je v práci také Seneca jako vychovatel císaře Nerona. Prostřednictvím Senecových Dopisů Luciliovi (Epistulae Morales ad Lucilium) a spisu O duševním klidu pak postihuji jeho etické i didaktické zásady. V práci se mimo jiné snažím odpovědět i na otázku, co je míněno antickou filosofií, neboť ta je ve své podstatě jiná než filosofie v akademickém pojetí, jak ji známe dnes. Pro stoiky tvořila filosofii totiž nejen část teoretická, ale patřila k ní i praktická cvičení. Doslova bychom řekli, že tehdejší filosofové žili otázkou Jak dobře žít? Tato souvislost života, filosofie a vzdělávání, která se nám u Senecy zjevuje, je dalším z témat, kterým se věnuji. KLÍČOVÁ SLOVA Seneca, helénistická filosofie, stoicismus, ideál ušlechtilého ducha, výchova
|
|
|
Stoická duchovní cvičení a současná literatura osobního rozvoje
DVOŘÁKOVÁ, Terezie
Bakalářská práce se zaměří na způsob, jakým vybrané tituly současné literatury zabývající se osobním rozvojem (self-help literature) využívají postupů tzv. duchovních cvičení rozvinutých západní filosofickou tradicí. Hlavní pozornost přitom bude věnována souvislostem se stoicismem a podobám, jakých u autorů podobných příruček nabývají základní postupy týkající se například sílení vůle nebo zvyšování odolnosti vůči rozličným životním protivenstvím. Cílem práce bude ukázat, zda a nakolik tyto prvky filosofické askésis přítomné i v populárních knihách, které se výslovně nehlásí k hnutí tzv. moderního stoicismu.
|
|
|
Vláda Marca Aurelia aneb stoicismus v politických rozhodnutích
Vošček, Lukáš ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá filozofií a vládou římského císaře Marca Aurelia. Cílem této práce je zjistit, jak stoická filozofie ovlivnila Marca Aurelia a jeho politická rozhodnutí. Ačkoliv bývá obecně považován za představitele stoicismu, práce v prvním bloku zkoumá, do jaké míry, případně zda vůbec, stoikem byl. V úvodu je tedy popsán stoicismus obecně, načež navazuje představení dvou zástupců mladší stoy - Senecy a Epiktéta, z jejichž myšlenek práce v následujících částech čerpá. Jejich stoické myšlenky jsou porovnávány s filozofickými úvahami Marca Aurelia, které jsou obsaženy v jeho jediné filozofické knize - Hovory sobě. Myšlenky tohoto díla jsou v práci detailně analyzovány za pomoci kvalitativní obsahové analýzy. Na základě této části zabývající se samotnou filozofií je možné zodpovědět první výzkumnou otázku, tedy do jaké míry byl Marcus Aurelius stoikem. Ve druhém bloku pak práce mapuje důležitá a kontroverzní politická rozhodnutí, která Marcus Aurelius za své vlády učinil. Poznatky získané z historické literatury jsou doplněny vlastní interpretací provázanosti se stoicismem, což vytváří podklad pro zodpovězení druhé výzkumné otázky, tedy do jaké míry byla císařova politická rozhodnutí ovlivněna filozofií stoicismu.
|
|
|
Stoické prvky v Tertulliánově teologii
Hladký, Petr ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této práce je představit osobu Tertuliána, raně křesťanského apologety z přelomu 2. a 3. století. n.l. Představit stoický kosmogonický model světa a zaměřit se hlavně na pojetí duše (psyché) a těla (sóma). Poukázat, jak tyto modality rozumí Tertulián ve smyslu své teologie, jak je chápe ve svých spise De anima a De carne Christi, jak je brání proti svým oponentům z řad heretiků či novoplatoniků. Součástí práce je také Tertuliánovo pojednání o nejsvětější Trojici. Práce je strukturována do tří hlavních částí. První část poukazuje na dílo, historický kontext a biografii Tertuliána. Druhá část se věnuje stoickým vlivům ovlivňujícím autora. Třetí nejdelší část se věnuje Tertuliánově vlastní teologické koncepci ve smyslu duše a těla. Práce kompilační metodou výkladů jednotlivých studií nabízí ucelenou představu o Tertuliánově představě o podstatách duše, těla, ducha a Boha.
|
|
| |
|
|
Markus Aurelius a Hovory k sobě
Wolf, Edita ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Mikeš, Vladimír (oponent)
Klasifikace Hovorů k sobě Marca Aurelia jako duchovních cvičení, kterou provedl Pierre Hadot, je obecně přijímána a působí na další interpretace tohoto textu. Žánrové zařazení je ovšem již určitou interpretací, která vylučuje interpretace jiné. Tato práce nabízí nové čtení Hovorů k sobě založené na Deleuzově výkladu stoicismu a na jeho filosofii události. Takové čtení se vyhýbá žánrovému určení a namísto toho se zaměřuje na text skrze analýzu proměn lingvistických osob. Deleuzovská interpretace lingvistických osob a jeho pojem události dovolují vysvětlit tento zvláštní rys Hovorů a adresují problém osoby a individua ve stoické filosofii. Tento rámec také umožňuje zohlednit významné motivy objevující se v textu, které dosud zůstávaly stranou pozornosti a které přímo souvisí s problémem individuace - netragické divadlo a smrt.
|
|
|
Klasické teorie jako prameny přirozeného zákona
KOHOUT, Petr
Tato práce se zabývá tématem přirozeného zákona. Především pak prameny přirozeného zákona, kterými jsou teorie, jež bývají označovány jako klasické. Zaměřuje se postupně na tyto teorie (Aristotelovu, stoickou a teorii sv. Tomáše) a jejich společné body, které jsou pro ně charakteristické. To je cílem této práce. Tyto rysy představují podstatu přirozeného zákona. První část ukazuje problematiku pojmu "přirozený zákon". Obsahem druhé části jsou již klasické teorie. Třetí kapitola představuje shrnutí poznatků kapitoly druhé. Čtvrtá část je věnována rysům klasických teorií v modernějších osvícenských konceptech a vztahu mezi přirozeným a pozitivním zákonem.
|
host ::
RSS.